Původ
(strana 1/2)
Kořeny
britské krátkosrsté kočky musíme hledat ve Velké Británii kolem roku
1900. V té době začali dobře postavení
Angličané s předváděním a vystavováním exotických plemen koček, která
téměř bez výjimky pocházela z asijských zemí.
Velice oblíbené byly pro svůj nápadný zevnějšek především siamské kočky,
(turecké) angory a předchůdci perských
dlouhosrstých koček.
Mnoho milovníků koček té doby mělo nejen exotické kočky (v této
souvislosti se rozumí
kočky exotického původu a vzhledu, nikoli plemeno exotická krátkosrstá.),
ale také zcela běžné domácí kočky
ty nespadaly co do krásy a barvy do žádného importovaného plemene,
ale nebyly ani žádným „zajímavým"
plemenem. Společnost je brala jako naprosto obyčejné kočky. Typ těchto domácích
koček se poněkud lišil,
protože nikdy nebyly úmyslně plemeněny. U řady milovníků vzniklo
přání zapojit i domácí kočky z anglické
pevniny do chovu ušlechtilých koček, aby mohly na výstavách posloužit
jako protějšek mnohem jemněji stavěných
exotických krátkosrstých plemen. Ideálním jedincem, o něhož se chovatelé
snažili, byla kočka se stavbou mohutně
stavěné angory (předchůdce perské dlouhosrsté
kočky), ale s krátkou srstí. Aby dostali požadovaný typ,
selektovali své domácí kočky kompaktní a podsadité stavby a zkřížili je
s perskými kočkami.
Zpočátku bylo toto plemeno, pokřtěné mezitím na britskou krátkosrstou kočku,
chováno především
v modré barvě srsti, vzhledem k tomu, že tato barva byla v té době považována
za obzvláště „šik". Nebyli to ostatně
jen Angličané, kdo se zabýval chovem a vystavováním koček. I na
evropské pevnině začal zájem o plemena koček
vzrůstat a také tam chovatelé pracovali stejným způsobem, aby ze svých obyčejných
domácích koček vyšlechtili
luxusní a výstavní plemena. Kočky z evropského kontinentu byly stejného
druhu jako kočky, které se chovaly
ve Velké Británii, ale nenazývaly se britské, ale evropské krátkosrsté
kočky. Protože se obě plemena sobě hodně podobala
a jak s britskou, tak s evropskou krátkosrstou kočkou byla pravidelně křížena
angora, začalo se rychle mluvit o vzájemném
působení mezi Velkou Británií a evropskou pevninou.
Přibližně ve stejném období se ve Skandinávii zabývali selektivním
chovem krátkosrstých domácích koček; ty byly vystavovány pod názvem
evropská krátkosrstá kočka, ale skandinávské
kočky byly zcela jiného typu, protože ve Skandinávii, na rozdíl od
ostatních zemí, se dbalo na čistotu koček a křížení s angorami
(a později perskými dlouhosrstými kočkami) nebylo povoleno.
Strana 1 , 2
Všechna práva autorů a vlastníků práv
vyhrazena
Copyright ©
2005 Jan Barvínek
Optimal 1280x1024 - Aktualizace 30.1.2005